Na ozimé řepce olejné bylo v roce 1995 v pěti zkouškách prováděných v polních podmínkách zkoušeno uvolňování síry z hnojiva tvořeného z dusičnanu amonného a síranu amonného (LA/SA), dále dusičnanu amonného se síranem vápenatým (LA/CaSO₄), sádrovce a elementární síry s močovinou (močovina/ES). Ve všech ošetřeních provedených na jaře (počátkem března, 1. přihnojení) bylo společně s první aplikací dusíku použito hnojivo s obsahem 10 kg S/ha. Další dusík byl aplikován ve formě močoviny, a to pro variantu elementární síry a močoviny, nebo u zbývajících ošetření jako ledek amonnovápenatý (LAV).
Příjem elementární síry rostlinou probíhá daleko pomaleji, než u síranů, protože musí být přeměněna na síran pomocí oxidujících mikroorganismů obsažených v půdě.

S	=>	S2O34-	=>	S4O64-	=>	SO32-	=>	SO42-
elementární síra		sirnatan (thiosíran)		tetrathionatan		siřičitan		síran

Mikroorganismy oxidující síru jsou autotrofní bakterie, které patří do rodu Thiobacillus. Doba trvání přeměny je jen obtížně předvídatelná a závisí především na velikosti částic elementární síry, teplotě půdy, vlhkosti půdy, provzdušnění ornice a mikrobiální populaci v půdě.

Závěr

Mezi hnojivem složeným z dusičnanu amonného a síranu amonného (LA/SA) a síranem vápenatým (LA/CaSO₄, čili sádrovcem) neexistují z hlediska dosažitelnosti živiny pro rostliny a zvýšení výnosu u řepky olejné žádné rozdíly. Obě síranové formy si rostlina rychle osvojuje a mají srovnatelný účinek na přírůstek výnosu.

Nakonec byla pro rostliny dosažitelná i elementární síra, což je patrné ze zvýšeného obsahu síry i růstových přírůstků. Při použití močoviny s obsahem elementární síry, která představovala zdroj síry, je základním problémem předvídání dostupnosti této živiny pro rostliny. V porovnání se síranovými hnojivy začíná být účinek hnojiv obsahujících elementární síru patrný výrazně později, a proto by měla být hnojiva s obsahem elementární síry aplikována dříve. Je třeba pokračovat s dalšími zkouškami, vztahujícími se k dostupnosti elementární síry pro rostliny.