Precizní zemědělství se rozbíhá (Agroweb, červen 2001)
1.7.2001Precizní zemědělství se rozbíhá (Agroweb, červen 2001)
Je snem každého hospodáře mít na poli pěkný vyrovnaný porost a dosáhnout maximálního výnosu s co nejnižšími náklady. Ukazuje se, že cestou k tomuto cíli je tzv. precizní hospodaření, do něhož zapadá zařízení nazývající se Hydro N Sensor, které umožňuje plošně variabilní hnojení.
Firma Leading Farmers CZ, a.s., uspořádala na pozemcích 1. ZAS Chorušice na okrese Mělník polní ukázku zařízení pro variabilní aplikaci dusíku Hydro N Sensor. Zvolila si chorušickou společnost proto, že zde pracují s N Sensorem již druhou sezónu a tak mají s používáním tohoto zařízení zkušenosti, o které se mohou rozdělit. Na prezentaci se přišli podívat zemědělci z okolí i několik zástupců agrochemických podniků.
Ještě před praktickou ukázkou představil hostitelský podnik 1. ZAS Chorušice jeho ředitel Miroslav Šlechta. Jak sdělil posluchačům, nelze zatím s ohledem na relativně krátkou dobu používání N Sensoru v jejich podniku průkazně zhodnotit vliv tohoto zařízení na velikost výnosu. Zdůraznil ale, že ke kvalitativnímu zlepšení porostů a následně i výnosu určitě došlo a jednotlivé partie plodin jsou vyrovnané.
Samotného představení N Sensoru se ujal ředitel Leading Farmers Ing. Pavel Milata. Systém je možné použít při produkčním a kvalitativním přihnojování. Principem funkce zařízení je měření zbarvení a intenzity světla, které se odráží od porostu. Čidla zařízení jsou umístěna na kabině traktoru či samojízdného stroje a během jízdy snímají pozemek, resp. porost, kterým stroj projíždí. Signál z čidel je zpracován v palubním počítači a ten reguluje podle předem naprogramované kalibrace aplikační dávku dusíkatých hnojiv. Kalibrace se provádí zadáním hodnot, které zjistí řidič postřikovače přímo na poli pomocí ručního N testeru, což je přístroj, jímž se stanoví přesné potřeby dusíkaté výživy rostlin. Systém je možné používat na rozmetadlech i postřikovačích, tzn. při aplikaci pevných i kapalných hnojiv. Aplikační stroj musí být samozřejmě vybaven zařízením na plynulou změnu dávky hnojiva, aby dávkování probíhalo přesně podle údajů zjištěných N Sensorem. Přístroj tím, že dávkuje hnojivo přesně podle potřeb rostlin, eliminuje potenciální chybná rozhodnutí agronoma.
V současné době jsou k dispozici kalibrační křivky pro ozimou pšenici a ozimý ječmen. Dávkování pak probíhá podle dvou zjištěných parametrů. Jedním z nich je zbarvení porostu. Z toho vyplývá, že čím sytější je barva porostu, tím je lépe zásoben dusíkem, tím menší dávky hnojiva se aplikují. V některých případech by mohlo docházet k extrémním situacím, kdy by porost pro svůj dobrý stav nebyl přihnojován vůbec nebo by dávka naopak mohla díky špatné zásobenosti rostlin být nadměrně vysoká. Proto lze v systému nastavit minimální nebo maximální dávky dle vlastního rozhodnutí agronoma. Druhým z parametrů je hustota porostu. Tento parametr se uplatní ve chvíli, kdy hustota biomasy na jednotku plochy klesne pod danou hodnotu. Jedná se o místa, kde je výnosový potenciál pozemku z různých důvodů (zamokření, apod.) nízký. Ve chvíli, kdy systém narazí na tuto hranici, nepokračuje ve zvyšování dávek, nýbrž se dávky dusíku sníží. Vše probíhá v reálném čase a prostoru, takže přístroj během jízdy reaguje na jakékoli změny porostu.
Aby bylo možné vytvořit podle podkladů zjištěných sensorem mapu aplikačních dávek, mapu hustoty biomasy a mapu trajektorie soupravy, je systém vybaven zařízením na příjem GPS signálu. Všechny zjištěné podklady zaznamenává palubní počítač na datové médium, které lze vyjmout a na běžném PC zobrazit, či vytisknout požadovanou mapu. Po provedení dalšího přihnojení na tomtéž pozemku lze vytvořené mapy porovnávat a ověřit, zdali N Sensor pracuje tak, jak má. První technické pokusy s N Sensorem proběhly v roce1996. Od té doby se technologie zdokonalovala, probíhalo testování, došlo ke změně umístění senzorů, až bylo v roce 2000 umožněno firmou Hydro, která zařízení vyrábí, komerční používání.
Do současné doby proběhla řada ověřovacích pokusů u nás i v zahraničí, při kterých se porovnávaly výnosy pozemků hnojených klasicky (uniformně) a hnojených pomocí sensoru (variabilně). Zjistilo se, že zvýšení výnosu činí průměrně asi 3,5 %. Podle údajů získaných během loňské sklizně bylo zjištěno zvýšení výnosů o 4,9 %. Významnějším ukazatelem je však vyrovnání jednotlivých partií a zvýšení kvality zrna - lepší zpeněžení úrody. Další výhodou je snížení celkové dávky hnojiva a zabránění polehání porostu, protože místa pozemku s dobrou zásobeností dusíkem se zbytečně nepřehnojují. Z toho samozřejmě vyplývá snížení nákladů na hnojiva.
Poté proběhlo předvedení přímo na poli. 1. ZAS používá k přihnojování postřikovač a tekuté hnojivo DAM. Každý z agronomů by ihned podotkl, že po postříkání porostu v pozdnějších fázích růstu dochází k poškození rostlin. I na tento problém dodavatel N Sensoru myslí a dodává zemědělcům speciální proudové trysky na tekutá hnojiva. Tyto trysky tekutinu nerozprašují, ale vytvářejí pouze tenký svislý proud, který plynule a rychle steče na zem. Každý z účastníků měl možnost se svézt v traktoru a pozorovat na monitoru, jak se mění aktuální dávka podle kvality porostu, kterým souprava právě projíždí. Po praktickém předvedení nastal čas na diskusi. Účastníci předváděcí akce se ptali na činnost N Sensoru zástupců firmy Leading Farmers i hostitelského podniku. Jak řekl Josef Liska, agronom 1. ZAS, nedají na N Sensor dopustit, protože se jim deklarovanou návratnost jeden rok při pěstování pšenice na 1000 ha podařilo zkrátit na polovinu a N Sensor se zaplatil již po 500 ha.
Autor: Vladimír Skalický
Publikováno na Agrowebu
Je snem každého hospodáře mít na poli pěkný vyrovnaný porost a dosáhnout maximálního výnosu s co nejnižšími náklady. Ukazuje se, že cestou k tomuto cíli je tzv. precizní hospodaření, do něhož zapadá zařízení nazývající se Hydro N Sensor, které umožňuje plošně variabilní hnojení.
Firma Leading Farmers CZ, a.s., uspořádala na pozemcích 1. ZAS Chorušice na okrese Mělník polní ukázku zařízení pro variabilní aplikaci dusíku Hydro N Sensor. Zvolila si chorušickou společnost proto, že zde pracují s N Sensorem již druhou sezónu a tak mají s používáním tohoto zařízení zkušenosti, o které se mohou rozdělit. Na prezentaci se přišli podívat zemědělci z okolí i několik zástupců agrochemických podniků.
Ještě před praktickou ukázkou představil hostitelský podnik 1. ZAS Chorušice jeho ředitel Miroslav Šlechta. Jak sdělil posluchačům, nelze zatím s ohledem na relativně krátkou dobu používání N Sensoru v jejich podniku průkazně zhodnotit vliv tohoto zařízení na velikost výnosu. Zdůraznil ale, že ke kvalitativnímu zlepšení porostů a následně i výnosu určitě došlo a jednotlivé partie plodin jsou vyrovnané.
Samotného představení N Sensoru se ujal ředitel Leading Farmers Ing. Pavel Milata. Systém je možné použít při produkčním a kvalitativním přihnojování. Principem funkce zařízení je měření zbarvení a intenzity světla, které se odráží od porostu. Čidla zařízení jsou umístěna na kabině traktoru či samojízdného stroje a během jízdy snímají pozemek, resp. porost, kterým stroj projíždí. Signál z čidel je zpracován v palubním počítači a ten reguluje podle předem naprogramované kalibrace aplikační dávku dusíkatých hnojiv. Kalibrace se provádí zadáním hodnot, které zjistí řidič postřikovače přímo na poli pomocí ručního N testeru, což je přístroj, jímž se stanoví přesné potřeby dusíkaté výživy rostlin. Systém je možné používat na rozmetadlech i postřikovačích, tzn. při aplikaci pevných i kapalných hnojiv. Aplikační stroj musí být samozřejmě vybaven zařízením na plynulou změnu dávky hnojiva, aby dávkování probíhalo přesně podle údajů zjištěných N Sensorem. Přístroj tím, že dávkuje hnojivo přesně podle potřeb rostlin, eliminuje potenciální chybná rozhodnutí agronoma.
V současné době jsou k dispozici kalibrační křivky pro ozimou pšenici a ozimý ječmen. Dávkování pak probíhá podle dvou zjištěných parametrů. Jedním z nich je zbarvení porostu. Z toho vyplývá, že čím sytější je barva porostu, tím je lépe zásoben dusíkem, tím menší dávky hnojiva se aplikují. V některých případech by mohlo docházet k extrémním situacím, kdy by porost pro svůj dobrý stav nebyl přihnojován vůbec nebo by dávka naopak mohla díky špatné zásobenosti rostlin být nadměrně vysoká. Proto lze v systému nastavit minimální nebo maximální dávky dle vlastního rozhodnutí agronoma. Druhým z parametrů je hustota porostu. Tento parametr se uplatní ve chvíli, kdy hustota biomasy na jednotku plochy klesne pod danou hodnotu. Jedná se o místa, kde je výnosový potenciál pozemku z různých důvodů (zamokření, apod.) nízký. Ve chvíli, kdy systém narazí na tuto hranici, nepokračuje ve zvyšování dávek, nýbrž se dávky dusíku sníží. Vše probíhá v reálném čase a prostoru, takže přístroj během jízdy reaguje na jakékoli změny porostu.
Aby bylo možné vytvořit podle podkladů zjištěných sensorem mapu aplikačních dávek, mapu hustoty biomasy a mapu trajektorie soupravy, je systém vybaven zařízením na příjem GPS signálu. Všechny zjištěné podklady zaznamenává palubní počítač na datové médium, které lze vyjmout a na běžném PC zobrazit, či vytisknout požadovanou mapu. Po provedení dalšího přihnojení na tomtéž pozemku lze vytvořené mapy porovnávat a ověřit, zdali N Sensor pracuje tak, jak má. První technické pokusy s N Sensorem proběhly v roce1996. Od té doby se technologie zdokonalovala, probíhalo testování, došlo ke změně umístění senzorů, až bylo v roce 2000 umožněno firmou Hydro, která zařízení vyrábí, komerční používání.
Do současné doby proběhla řada ověřovacích pokusů u nás i v zahraničí, při kterých se porovnávaly výnosy pozemků hnojených klasicky (uniformně) a hnojených pomocí sensoru (variabilně). Zjistilo se, že zvýšení výnosu činí průměrně asi 3,5 %. Podle údajů získaných během loňské sklizně bylo zjištěno zvýšení výnosů o 4,9 %. Významnějším ukazatelem je však vyrovnání jednotlivých partií a zvýšení kvality zrna - lepší zpeněžení úrody. Další výhodou je snížení celkové dávky hnojiva a zabránění polehání porostu, protože místa pozemku s dobrou zásobeností dusíkem se zbytečně nepřehnojují. Z toho samozřejmě vyplývá snížení nákladů na hnojiva.
Poté proběhlo předvedení přímo na poli. 1. ZAS používá k přihnojování postřikovač a tekuté hnojivo DAM. Každý z agronomů by ihned podotkl, že po postříkání porostu v pozdnějších fázích růstu dochází k poškození rostlin. I na tento problém dodavatel N Sensoru myslí a dodává zemědělcům speciální proudové trysky na tekutá hnojiva. Tyto trysky tekutinu nerozprašují, ale vytvářejí pouze tenký svislý proud, který plynule a rychle steče na zem. Každý z účastníků měl možnost se svézt v traktoru a pozorovat na monitoru, jak se mění aktuální dávka podle kvality porostu, kterým souprava právě projíždí. Po praktickém předvedení nastal čas na diskusi. Účastníci předváděcí akce se ptali na činnost N Sensoru zástupců firmy Leading Farmers i hostitelského podniku. Jak řekl Josef Liska, agronom 1. ZAS, nedají na N Sensor dopustit, protože se jim deklarovanou návratnost jeden rok při pěstování pšenice na 1000 ha podařilo zkrátit na polovinu a N Sensor se zaplatil již po 500 ha.
Autor: Vladimír Skalický
Publikováno na Agrowebu
S D Í L E T N A : 
)
