Účinek různých hnojiv s obsahem síry ve vztahu k obsahu síry a přírůstku výnosu u řepky olejné

Rozpustnost různých forem síranů ve vodě se pohybuje v širokém intervalu. Na jedné straně jsou extrémy značeny sádrovcem (síran vápenný 2,8 g/l) a na druhé síranem amonným (760 g/l).
Ale oproti této chemické vlastnosti neexistuje rozdíl mezi síranem amonným a sádrovcem ve vztahu dostupnosti živiny pro rostlinu, přijímání síry a zvýšení výnosu. Z velkého počtu zkoušek uskutečněných v polních podmínkách, které byly také provedeny úřední (oficiální) poradenskou službou, vyplývá, že obě formy síranu byly rostlinami rychle přijaty a z hlediska přírůstku výnosu vykazovaly srovnatelný účinek.

Využitelnost (uvolňování) síry z hnojiva tvořeného dusičnanem amonným a síranem amonným (LA/SA), dále dusičnanu amonného se síranem vápenatým (LA/CaSO4), ze sádrovce a z močoviny s obsahem elementární síry (močovina/ES) byla zkoušena v roce 1995 v pěti zkouškách prováděných v polních podmínkách s ozimou řepkou olejnou. Ve všech ošetřeních provedených na jaře (počátkem března, 1. přihnojení) bylo hnojeno dávkou 10 kg S/ha společně s první aplikací dusíku. Další dusík byl aplikován ve formě močoviny pro variantu s močovinu s obsahem elementární síry (močovina) nebo u zbývajících ošetření jako ledek amonnovápenatý (LAV).

Uvolňování a pronikání elementární síry do rostlin probíhá daleko pomaleji než u síranů, protože musí být přeměněna na síran pomocí oxidujících mikroorganismů v půdě.

S	=>	S2O34-	=>	S4O64-	=>	SO32-	=>	SO42-
elementární síra		sirnatan (thiosíran)		tetrathionatan		siřičitan		síran

Mikroorganismy oxidující síru jsou autotrofní bakterie, které patří do rodu Thiobacillus. Trvání přeměny je jen obtížně předvídatelné a závisí především na velikosti částic elementární síry, teplotě půdy, vlhkosti půdy, provzdušnění ornice a mikrobiální populaci v půdě.

Dostupnost pro rostliny

Přibližně po pěti týdnech po aplikaci síry byly odebrány vzorky listů, aby bylo zjištěno uvolňování živiny z různých sirnatých hnojiv a jejich dosažitelnost pro rostliny (Tabulka 1.). Obsah síry ve vzorcích listů se znatelně zvýšil u ošetření provedených síranovými hnojivy (LA/SA, LA/CaSO₄, sádrovec). Mezi různými síranovými formami nebyl zaznamenám žádný měřitelný rozdíl co do obsahu síry v listech, což znamená, že síran amonný a hnojiva založená na sádrovci jsou si z hlediska využívání rostlinou rovnocenné. Při ošetření močovinou a elementární sírou nedošlo až do okamžiku měření ke zvýšení obsahu síry v listech.

Tabulka 1.: Obsah síry ve vzorku listů u báze stonku

Polní pokus č.	95/1	95/2	95/3	95/4	95/5	průměr
Hnojivo	Obsah síry (%) ve vzorku listů u báze stonku
LAV	0,37	0,36	0,53	0,48	0,50	0,45
Močovina	0,37	0,36	0,49	0,52	0,52	0,45
Močovina/ES	0,38	0,42	0,50	0,48	0,53	0,46
LA/SA	0,50	0,65	0,81	0,59	0,82	0,67
LA/SA/CaSO4	0,54	0,62	0,81	0,60	0,68	0,65
LAV+sádrovec	0,56	0,63	0,76	0,56	0,72	0,65

Účinek na zvýšení výnosu

Díky aplikaci síry došlo ke zvýšení výnosu u jediného pokusu v polních podmínkách z pěti pokusů, které byly provedeny v roce 1995. V tomto pokusu (95/2) došlo ke zvýšení obsahu síry ve vzorku listů vzhledem k lehce vyšší aplikaci močoviny s obsahem elementární síry, ale obsah síry byl stále menší než při ošetření síranovými hnojivy. Ve zvýšení přírůstku výnosu mezi síranovými hnojivy a hnojením močovinou s obsahem elementární síry však nedošlo k žádnému rozdílu.

Je zcela zřejmé, že elementární síra musela být pro rostliny dosažitelná až po dubnovém odběru vzorků rostlin. Znamená to, že elementární síra je pro rostliny dosažitelná později než síra v podobě síranových sloučenin. Toto pozorování potvrzují výsledky pokusné sadby jílku v květináči (graf). Ještě čtyři týdny po aplikaci síry byl obsah síry i přírůstek výnosu v porovnání s aplikacemi na bázi síranu amonného a vápenatého menší u ošetření elementární sírou. Při druhém řezu provedeném o 13 týdnů později však byl účinek elementární síry srovnatelný se sírany.

Závěr

Neexistují rozdíly mezi hnojivy tvořenými dusičnanem amonným a síranem amonným (LA/SA) a síranem vápenatým (LA/CaSO₄, sádrovcem) ve vztahu k dosažitelnosti síry pro rostliny a přírůstkem výnosu u řepky olejné. Obě síranové formy si rostlina rychle osvojuje a mají srovnatelný účinek na přírůstek výnosu.

Elementární síra byla pro rostliny nakonec dosažitelná, což je patrné ze zvýšení obsahu síry i přírůstku. Při použití močoviny s obsahem elementární síry jako zdroje síry je základním problémem předvídání dosažitelnosti této živiny pro rostliny. V porovnání se síranovými hnojivy začíná být účinek hnojiv s elementární sírou patrný výrazně později, a proto by mělo být hnojení elementární sírou provedeno dříve. Je nutné provést další zkoušky vztahující se k dostupnosti elementární síry.