Bližší informace jsou k dispozici v Centru pro výživu rostlin a výzkum životního prostředí, Hanninghof

Pozadí

Po dlouhá léta se farmáři zaměřovali pouze na aplikaci makroživin jako je N, P, K a vápenec. V nedávné minulosti zvýšil případ síry pozornost farmářů k tomu, že i jiné než tyto živiny ovlivňují jejich výnosy. Proto vyvstává otázka, které živiny jsou dalšími limitujícími faktory. A hnojení mikroprvky je tak stále více diskutováno.



Mikroprvky v půdě

V porovnání s ostatními živinami mají stopové prvky některé zvláštní vlastnosti, které činí jejich hnojení komplikovanějším.

V případě nedostečného přísunu mikroprvků z půdy k rostlinám se musí dobře rozlišit, zda jde o absolutní nedostatek, či nedostatek vyvolaný podmínkami prostředí. Absolutní nedostatek se objevuje u půd na chudých mateřských podložích nebo za podmínek silného vyplavování. Takové půdy jsou většinou dobře známy a pravidelná aplikace mikroprvků je zde poměrně běžná. Způsob aplikace, půdní či listová, závisí na fixační kapacitě půdy pro mikroprvky. Když je fixační kapacita malá, doporučuje se aplikace pevného hnojiva do půdy. V opačném případě, kdy je fixační kapacita velká, se doporučuje jedna či dvě listové aplikace. V takových podmínkách listová aplikace je normálně efektivnější než aplikace do půdy.

V porovnání s absolutními nedostatky jsou dedostatky vyvolané mnohem obvyklejší. Tento fakt podtrhuje Tab 2. Ukazuje zde obrovský rozdíl mezi celkovým obsahem mikroprvků v typické půdě a požadavkem rostlin. Je zřejmé, že nedostatky mikroprvků jsou ve většině případů způsobeny malou přístupností živin, což je způsobeno mnoha faktory, jako je hodnota pH, redox potenciál, klimatické podmínky a další.

Když se vyskytne pozorovatelný nedostatek, což znamená akutní vyvolaný nedostatek, pro zajištění dostatečné úrody lze doporučit pouze listovou aplikace, neboť je nezbytné poměrně velké množství živiny. Často není nedostatek zjevný (latentní nedostatek), i když nedostatek jedné nebo více živin limituje výnos. V takových případech makroživina či druhotná živina, která je v dostatku nemůže být dobře zužitkována. Aby se předešlo latentním nedostatkům, je potřeba pouze malé množství mikroprvku.

Možné důvody zvýšeného výskytu latentních nedostatků v praxi mohou být:

- zvyšující se výnos odrážející se ve zvýšené potřebě živin
- používání čistých vysoce koncentrovaných hnojiv bez "kontaminantů", což jsou obvykle mikroprvky
- nové pesticidy (bez mikroprvků)
- zvýšení vápnění nad obvyklé dávky (vysoké hodnoty pH snižují přístupnost většiny mikroprvků
- regionální koncentrace živočišné výroby (statková hnojiva obsahují mikroprvky)

Strategie

Náš záměr pro projekt R6D o mikroprvcích je založen na hypotéze, že hranice mezi dostatečným přísunem mikroživin a latentním nedostatkem se posunuje směrem k nedostatku. Je-li toto náš případ, potom má farmář tři možnosti:

a) čekat na viditelné příznaky či zanalyzovat půdu či rostliny ke zjištění chybějícího mikroprvku a řešit problém specificky pro daný případ. Za těchto podmínek jsou preferovány listové aplikace speciálních produktů (postup Phosyn).
b) aplikovat preventivní dávku či více mikroprvků listovou aplikací
c) aplikovat preventivní dávku mikroprvků spolu s ostatními živinami v pevné formě

Problém možností a) a b) je, že je zde riziko příliš pozdní aplikace mikroživinového hnojiva pro dosažení teoretického optimálního výnosu. Preventivní aplikace do půdy v časnější fázi by mohla zajistit výnos. Základním předpokladem je, že zvýšíme efektivitu půdní aplikace volbou optimalního termínu aplikace (dobře vyvinutý kořenový systém, velký odběr živin) vhodným rozložením hnojiva či použitím aditiv.

Takové pravidelné vyvážené hnojení mikroprvky pro nahrazení jejich odběru rostlinami zapadá také do strategie trvale udržitelného zemědělství. V případě mikroprvků je tato myšlenka nová, protože doporučované dávky pro půdní aplikaci jsou, díky malé účinnosti mikroprvků aplikovaných do půdy, poměrně vyšší než odběr rostlinami. Ale tato doporučení jsou odvozena z lokalit, kde nedostek byl zjevný na první pohled, či je znám absolutní nedostatek. Abychom se vyhnuli latentním nedostatkům, jsou třeba mnohem menší množství mikroprvků. Musíme si otestovat, jestli nízké dávky pevného mikroživinového hnojiva aplikovaného do půdy zvyšují obsah prvku v rostlinném pletivu, což je základním předpokladem pro zajištění úrody v případě latentního nedostatku.

Cíle výzkumu

Cíle našeho zkoumání jsou:

- zjistit, jestli jsme schopní detekovat latentní nedostatky mikroprvků
- otestovat účinnost malých dávek mikroživinových hnojiv (t.j. jestli jsou dávky, které aplikujeme dostačující k zabránění takových latentních nedostatků

a současně:

- vyzkoušet některá NPK hnojiva s jednou mikroživinou, která byla poměrně úspěšná na jiných trzích

Uspořádání pokusu

Bylo zvoleno následující uspořádání pokusu (příklad pro zimní pšenici):

Ošetření	1. aplikace (podle místních doporučení)	2. aplikace (EC30) 40 kg N
1	NPK+S	NPK 21-6-11+S
2	NPK+S	NPK 21-6-11+S+mikroprvky
3	NPK+S	NPK 21-6-11+S+mikroprvky+TPA
4	NPK+S	NPK 21-6-11+S+mikroprvky listově aplikované
5	NPK+S	NPK 21-6-11+S+Cu
6	NPK+S	NPK 21-6-11+S+Mn

Ošetření 1 a 4 představují neošetřenou kontrolu. Ošetření 4, které má optimální listové hnojení, má ukázat, zda je zde latentní nedostatek nebo zda půda zásobuje rostliny mikroprvky v dostatečném množství. Ošetření 3 (NPK + mikroprvky + TPA) je zahrnuto, protože jsme zjistili v posledních pokusech, že TPA má tendenci zvyšovat obsah železa v rostlinách.

Ošetření 5 a 6 obsahují mikroprvky, které mají místní význam a kde jsme viděli nějaké slibné výsledky na některých trzích.

Složení použitých hnojiv

Ošetření	N	P2O5	K2O	MgO	S	Fe	Mn	B	Zn	Cu	Mo
1+4	21	6	11	1.7	3.6			0.02
2	21	6	11	1.7	4.5	0.6	0.4	0.2	0.2	0.06	0.005
3	21	6	11	1.7	4.5	0.7	0.4	0.2	0.2	0.07	0.004
5	21	6	11	1.7	3.6			0.02		0.8
6	21	6	11	1.7	3.6		0.8	0.02

Pokusná místa

V roce 1997 byly prováděny pokusy v různých zemích, abychom zjistili, jestli můžeme detekovat latentní nedostatky v různých půdních a klimatických podmínkách, a abychom zahájili diskuzi a spolupráci na téma mikroživin pro hlavní plodiny s dalšími trhy.
Celkově bylo provedeno 32 pokusů na zimní pšenici, zimním ječmeni, jarním ječmeni a bramborách.

Pokusná místa a plodiny v roce 1997:

země	plodina	počet pokusů
Norsko	zimní pšenice	3
Dánsko	zimní pšenice	5
Švédsko	jarní ječmen	4
Velká Británie	zimní pšenice	4
Německo	zimní pšenice	8
Německo	zimní ječmen	4
Německo	brambory	4

Přílohy

Tab 1: Porovnání odběru mikroprvků obilninami s doporučenými dávkami mikroprvků

Mikroprvek	odběr obilninou (kukuřice)	Doporučená dávka pro půdní aplikaci	Doporučená dávka pro listovou aplikaci	Aplikace s 60 kg N v NPK v kg/ha
	v g/ha	v kg/ha	v kg/ha	NPKmicro 6-7-21+Mg Norsko	Hydro complex
Fe	960 (420)	-	0.5 - 1.5	2	1.75
Mn	600 (240)	10 - 30	0.5 - 2	1	0.1
Zn	390 (300)	5	0.2 - 0.5	0.3	0.1
Cu	66 (30)	2 - 5	0.1 - 0.2	0.5	-
B	54 (24)	1 - 2	0.2 - 0.4	0.3	0.05
Mo	4 (2)	0.1 - 2	0.03 - 0.1	0.02	-
Co	-	-	-	0.02	-

Tab 2:Porovnání odběru rostlinami a obsahu mikroprvků v půdě

Mikroprvek	Oběr pšenicí (g/ha za rok)	Celkový typický obsah v ornici (g/ha)
Fe	960	20 000 000 - 120 000 000
Mn	600	300 000 - 1 500 000
Zn	390	20 000 - 200 000
Cu	66	10 000 - 100 000
B	54	3 000 - 100 000
Mo	4	1 000 - 10 000