(zdroj: EFMA, http://www.efma.org)

Pěstování a sklizeň jakékoli plodiny odebírá živiny z půdních rezerv, které je nutno nahradit. Dusíkatá hnojiva obsahují pro plodiny nejnezbytnější živinu ve vysoce kvalitní minerální formě, kterou je možno přesně aplikovat. Předmětem tohoto kodexu je podpořit zodpovědné používání dusíkatých hnojiv a předcházet kontaminaci atmosféry a vodního prostředí.

Bilance živin

Bilance živin farmy by měla být stanovena, aby bylo možno určit potřebu dusíku z hnojiv, přičemž je třeba brát v úvahu množství dusíku potřebné pro plodinu a množství, které je k dispozici v půdě.
Potřeba dusíku pro plodinu by měla být odhadnuta podle polních pokusů a odborných doporučení s přihlédnutím k odrůdě, očekávanému výnosu, kvalitě výpěstku a obsahu N.
Obsah půdního dusíku je na konci zimy velmi variabilní a může být určen analýzou půdního vzorku nabo odhadnut podle půdního typu a předplodiny. Také dusík z mineralizované organické hmoty z minulé vegetační sezóny přispívá do bilance.
Přístupnost dusíku se liší s časem a závisí na zdroji organické hmoty, půdních charakteristikách a počasí.
Přístupnost dusíku z hnojiva se také liší s časem a závisí na typu hnojiva, jeho formě (pevná či kapalná) a aplikační technice. Sloučeniny dusíku se v prostředí přirozeně přeměňují a mohou dát vznik nitrátům náchylným k vyplavení. Dusíkatá hnojiva by měla být používána pouze k pokrytí potřeby plodiny, aby nedocházelo k rozsáhlému vyplavování.

Plán hnojení

Když sestavujeme plán hnojení, měli bychom živiny z vlastního recyklovaného materiálu farmy brát v úvahu jako první. Různé druhy statkových hnojiv a posklizňové zbytky by měly být upřednostňovány a minerální hnojiva by měla být nakupována jako doplněk.
Dusík interaguje spolu s ostatními živinami: fosforem, draslíkem, sírou a mikroprvky. Vyrovnaný plán hnojení by měl zajišťovat vyrovnaný poměr všech živin.
Nejvhodnější a nejefektivnější hnojivo by mělo být vybráno a vypočítaná dávka by měla brát v úvahu obsah, chemickou formu a poměr využití živin, při zohlednění půdních charakteristik a požadavků plodiny na živiny.
Aplikace hnojiv by měla být časována podle doby odběru živin plodinou. Několikeré rozmetání může být nezbytné, zvláště pro ozimy, pro maximalizaci odběru živin a zabránění ztrátám. V závlahových systémech by mělo rozmetání následovat po závlaze. Hnojivo by mělo být aplikováno přesně s použitím nejvhodnější technologie pro rozproztření, rozstříkání či umístění hnojiva. Rozmetadla by měla být kalibrována a měla by být používána hnojiva s dobrými rozmetacími vlastnostmi.
Plán hnojení musí být revidován v případě extrémních klimatických podmínek, nebo když plodina stále roste, ale vývoj je přerušen.

Postup hnojení pro ochranu vod (a)

V roce 1991 bylo přijato nařízení Rady EU s cílem snížení znečišťování vod nitráty. Mezi jiným se členové EU snaží zavést kodexy správných zemědělských postupů, které radí či regulují následující problémy:

1. Období, kdy je pozemní aplikace hnojiv nevhodná;
2. Pozemní aplikace hnojiv na příkrých svazích;
3. Pozemní aplikace hnojiv na půdu vlhkou, zaplavenou, zmrzlou či pokrytou sněhem;
4. Podmínky pro pozemní aplikaci hnojiv v blízkosti vodních toků;
5. Kapacita a konstrukce nádrží na skladování statkových hnojiv, včetně rozměrů, aby se zabránilo znečištění spodních vod únikem a průsakem kapalin obsahujících statková hnojiva a šťávy z uskladněných rostlinných materiálů jako např. siláže;
6. Postupy pozemní aplikace, včetně dávkování a rovnoměrnosti rozmetání u minerálních i statkových hnojiv, které udrží ztráty živin do spodních vod na přijatelné úrovni.

Postup hnojení pro ochranu vod (b)

Členské státy mohou také zahrnout do svých kodexů správných zemědělských postupů následující pravidla:

7. Systémy využívání půdy, včetně systémů střídání plodin a poměr plochy půdy, určené pro trvalé kultury ku orné půdě;
8. Udržování minimálního množství vegetačního pokryvu obzvláště v deštivých obdobích, který zadrží dusík z půdy, jenž by jinak způsobil znečištění spodních vod;
9. Sestavení plánu hnojení pro každou farmu a vedení záznamů o použití hnojiv;
10. Prevence znečištění vod únikem a gravitačním pohybem vody mimo dosah kořenového systému plodin v závlahových systémech.



Zdroj: Nařízení Rady EU zabývající se ochranou vod proti znečištění způsobeném nitráty zemědělského původu, annex II (91/676/EEC)