Jsme na cestě k automatizovanému zemědělství
23.7.2006Jedním zdalších milníků ve vývoji rostlinné produkce je automatizace polních prací. Někteří futurologové na základě současného tempa implementace nejnovějších technologií odhadují, že vrozvinutých zemích se do tohoto stádia dospěje již okolo roku 2020.
Mně, jako autorovi tohoto článku, se tento termín zdá reálný. Ktomuto názoru mě vedou následující skutečnosti. Přechod zmanuální práce a využití zvířecí síly na mechanizovanou polní výrobu proběhl v1. polovině 20. století, rozhodujícím faktorem bylo rozšíření (dieslových) spalovacích motorů. Postupný přechod kautomatizaci prací vpolní výrobě, tedy kautomatickému řízení zemědělských strojů (zejména traktorů a samochodných jednoúčelových strojů - postřikovačů, rozmetadel a sklízecích kombajnů) při provádění polních operací začal na samém konci 20. století. A rozhodujícím prvkem vtomto procesu je a bude - využití GPS (Global Positioning System) technologie pro určování polohy strojů na pozemku.
Přitom všechno začalo docela nenápadně. Hledaly se způsoby, jak spolehlivě dodržovat přesné rozteče jízd při aplikaci agrochemikálií (hnojení, postřiky) na velkých pozemcích při velkých pracovních záběrech (zejména vUSA a Austrálii), a to přesněji a spolehlivěji, než umožňovaly do té doby pěnové značkovače. VUSA a Austrálii probíhá většina aplikací před setím nebo vzejitím porostu, proto zde měly pěnové značkovače enormní význam, na rozdíl třeba od západní a střední Evropy, kde se velká část aplikací provádí za vegetace vkolejových řádcích. Spolehlivost, přesnost a cena GPS systémů se dostaly vdruhé polovině 90. let na takovou úroveň, že se GPS systémy pro manuální navádění zemědělských strojů stávají již téměř standardní součástí samochodných postřikovačů svelkým záběrem i traktorů, které GPS navádění využívají při aplikaci hnojiv, postřiku i přípravě půdy. Při použití GPS manuálních navigačních systémů dochází ke značnému zvýšení přesnosti dodržování roztečí pracovních záběrů a následnému snížení spotřeby agrochemikálií, odstranění dvojího překrytí či vynechání záběru, úspoře pohonných hmot a vneposlední řadě snížení únavy obsluhy stroje a možnosti pracovat přesně i vnoci, za mlhy či vprašných podmínkách.
Od manuálních GPS navigačních systémů (tzn. obsluha stroje řídí podle optických signálů na obrazovce či LED liště) je teoreticky již jen krůček kautomatizaci řízení pohybu stroje po pozemku. Ve skutečnosti je ovšem třeba tuto myšlenku dotáhnout ktechnologické preciznosti a spolehlivosti. Vedoucí firmou ve vývoji automatických systémů řízení zemědělských strojů - tedy zemědělských autopilotů - je americká společnost Trimble Navigation Ltd. Autopiloty Trimble křižují od začátku tohoto století pozemky vSeverní Americe a Austrálii a vposledních dvou letech se objevily i vJižní Americe a Evropě. Ani čeští zemědělci nezůstávají stranou - první komerční Trimble autopilot byl uveden do provozu vloni a letos následují další. Autopiloty jsou skutečnou revolucí vpolních pracích a přinášejí dosud nevídanou úroveň přesnosti (volitelná dle charakteru operace), spolehlivosti a opakovatelnosti a dále zvýšení využití strojů, snížení kompakce půdy a spotřeby pohonných hmot a chemikálií, a to vše svyloučením potenciální lidské chyby. Rovněž se výrazně snižuje únava a stres obsluhy stroje, zvláště vprodloužených či nočních směnách. Obsluha stroje se pak může soustředit na kontrolu průběhu a parametrů pracovní operace samotné, nikoli na řízení stroje. Zbezpečnostních důvodů stále zůstává úkolem řidiče otáčení stroje na souvratích.
Autopiloty se budou postupně instalovat na stále větším množství zemědělských strojů. Budou se objevovat farmy skompletně sofistikovaně řízeným pohybem strojů po pozemcích pouze po vytyčených pojezdových trasách, což povede ke snížení zhutnění půdy. Vkonečné fázi nebude již obsluha na některých strojích fyzicky přítomná, bezpečnost provozu bude řešena kamerovými a jinými systémy. Jsme na cestě k automatizovanému zemědělství.
Pavel Milata, LeadingFarmers CZ, a.s.
Mně, jako autorovi tohoto článku, se tento termín zdá reálný. Ktomuto názoru mě vedou následující skutečnosti. Přechod zmanuální práce a využití zvířecí síly na mechanizovanou polní výrobu proběhl v1. polovině 20. století, rozhodujícím faktorem bylo rozšíření (dieslových) spalovacích motorů. Postupný přechod kautomatizaci prací vpolní výrobě, tedy kautomatickému řízení zemědělských strojů (zejména traktorů a samochodných jednoúčelových strojů - postřikovačů, rozmetadel a sklízecích kombajnů) při provádění polních operací začal na samém konci 20. století. A rozhodujícím prvkem vtomto procesu je a bude - využití GPS (Global Positioning System) technologie pro určování polohy strojů na pozemku.
Přitom všechno začalo docela nenápadně. Hledaly se způsoby, jak spolehlivě dodržovat přesné rozteče jízd při aplikaci agrochemikálií (hnojení, postřiky) na velkých pozemcích při velkých pracovních záběrech (zejména vUSA a Austrálii), a to přesněji a spolehlivěji, než umožňovaly do té doby pěnové značkovače. VUSA a Austrálii probíhá většina aplikací před setím nebo vzejitím porostu, proto zde měly pěnové značkovače enormní význam, na rozdíl třeba od západní a střední Evropy, kde se velká část aplikací provádí za vegetace vkolejových řádcích. Spolehlivost, přesnost a cena GPS systémů se dostaly vdruhé polovině 90. let na takovou úroveň, že se GPS systémy pro manuální navádění zemědělských strojů stávají již téměř standardní součástí samochodných postřikovačů svelkým záběrem i traktorů, které GPS navádění využívají při aplikaci hnojiv, postřiku i přípravě půdy. Při použití GPS manuálních navigačních systémů dochází ke značnému zvýšení přesnosti dodržování roztečí pracovních záběrů a následnému snížení spotřeby agrochemikálií, odstranění dvojího překrytí či vynechání záběru, úspoře pohonných hmot a vneposlední řadě snížení únavy obsluhy stroje a možnosti pracovat přesně i vnoci, za mlhy či vprašných podmínkách.
Od manuálních GPS navigačních systémů (tzn. obsluha stroje řídí podle optických signálů na obrazovce či LED liště) je teoreticky již jen krůček kautomatizaci řízení pohybu stroje po pozemku. Ve skutečnosti je ovšem třeba tuto myšlenku dotáhnout ktechnologické preciznosti a spolehlivosti. Vedoucí firmou ve vývoji automatických systémů řízení zemědělských strojů - tedy zemědělských autopilotů - je americká společnost Trimble Navigation Ltd. Autopiloty Trimble křižují od začátku tohoto století pozemky vSeverní Americe a Austrálii a vposledních dvou letech se objevily i vJižní Americe a Evropě. Ani čeští zemědělci nezůstávají stranou - první komerční Trimble autopilot byl uveden do provozu vloni a letos následují další. Autopiloty jsou skutečnou revolucí vpolních pracích a přinášejí dosud nevídanou úroveň přesnosti (volitelná dle charakteru operace), spolehlivosti a opakovatelnosti a dále zvýšení využití strojů, snížení kompakce půdy a spotřeby pohonných hmot a chemikálií, a to vše svyloučením potenciální lidské chyby. Rovněž se výrazně snižuje únava a stres obsluhy stroje, zvláště vprodloužených či nočních směnách. Obsluha stroje se pak může soustředit na kontrolu průběhu a parametrů pracovní operace samotné, nikoli na řízení stroje. Zbezpečnostních důvodů stále zůstává úkolem řidiče otáčení stroje na souvratích.
Autopiloty se budou postupně instalovat na stále větším množství zemědělských strojů. Budou se objevovat farmy skompletně sofistikovaně řízeným pohybem strojů po pozemcích pouze po vytyčených pojezdových trasách, což povede ke snížení zhutnění půdy. Vkonečné fázi nebude již obsluha na některých strojích fyzicky přítomná, bezpečnost provozu bude řešena kamerovými a jinými systémy. Jsme na cestě k automatizovanému zemědělství.
Pavel Milata, LeadingFarmers CZ, a.s.
S D Í L E T N A : 
