1. 
   
   1. 2019
   
   

Česko má za sebou jeden z nejdeštivějších týdnů letošního roku. V jeho závěru se navíc citelně ochladilo. Na horách spadly teploty pod nulu, a byť je první polovina května, začal znovu padat sníh. Ovocnáře sice srážky potěšily, zároveň se ale obávají mrazů.

Události ČT: Chladnější počasí sucho nezastavilo
Přestože se počasí změnilo, sucho trápí zemědělce dál. Východně od Prahy je jedna z oblastí, kde se vydatné srážky posledních dnů projevily na povrchu, ale ne na stavu podzemních vod. V hlubších vrstvách půdy zůstává výrazné až extrémní sucho, čehož si všímají i zahrádkáři. Nejen jim se tak vyplatí s vodou pečlivě hospodařit.

Zvětšit obrázek
Vlhkost ve svrchní vrstvě půdy
Zdroj: ČT24
„Ono sice dneska ve zprávách říkali, že napršelo až 18 centimetrů, ale tady vidíme, že je to s bídou deset centimetrů, a když se zaryje, zem je suchá,“ uvedl v neděli zahrádkář z Přerova nad Labem Dušan Ručka.

Ve svrchní vrstvě díky dešťům posledních dnů zásoby vody sice přibylo, ve středních a severozápadních Čechách je ale využitelná vodní kapacita půdy naplněna jen z deseti až třiceti procent. Podobné je to na jižní Moravě a na Hané.

Zvětšit obrázek
Druhá polovina týdne přinese více srážek
Zdroj: ČT24
Nejen déšť v těchto dnech dopadá na pole v Česku, ale také nejrůznější chemické postřiky. Zemědělci začali ošetřovat hlavně obiloviny a řepku. Ošetřují se všechna pole, která nejsou v režimu BIO – tedy většina oseté plochy v Česku. I mezi technickým provedením postřiku jsou ale velké rozdíly – a právě ty mají vliv na kvalitu půdy do budoucna.

FAKTA
Rizika intenzivního zemědělství
rozhoduje objem úrody

cizí půda, chybí dlouhodobý vztah k pozemkům

čím víc osetých hektarů, tím větší dotace

Právě intenzivní průmyslové zemědělství je podle vodohospodářů jedním z důvodů, proč je problematické udržet vodu v krajině. Situace je vážná, premiér Andrej Babiš (ANO) spolu s ministrem životního prostředí svolávají na úterý jednání Národní koalice pro boj se suchem.

Zvětšit obrázek
Předpověď teplot ve druhém květnovém týdnu
Zdroj: ČT24
„Kdyby se úplně zrušilo používání pesticidů, tak v našich podmínkách střední Evropy by okamžitě, hned v prvním roce, klesly o 30–40 procent výnosy. Možná víc. A v následujících letech ještě víc, protože plevele a škůdci by se rozmnožili geometrickou řadou. A následně by to mělo vliv na ceny potravin,“ uvedl Pavel Milata, předseda představenstva Leading farmers CZ, zabývající se inovacemi v zemědělství.

Současné zemědělství je orientováno hlavně na výkon. Čeští agronomové často hospodaří na cizích pronajatých polích. I proto může být některým z nich jedno, co s půdou bude dál – i kdyby postupně vyschla.

ODKAZ
Proměna českých polí za 100 let: zmizela třetina půdy, místo lánů brambor nastoupila nekonečná řepka
Nahrávají tomu i dotace rozdělované podle velikosti oseté plochy. I proto zemědělci často neradi investují do údržby travních porostů. Neuvažují o hnojení ani závlaze. A tak se následně chovatelé potýkají s nedostatkem sena. Škody jen za loňský rok byly obrovské.

FAKTA
Historie sucha v Česku
Relevantní údaje o počasí na území Česka poskytují teprve data z Klementina, které svá pravidelná měření zahájilo prvního května 1804. O teplotních extrémech existuje ale i několik středověkých a raně novověkých záznamů. Historicky první českou zmínku o ničivých následcích sucha představuje zápis v Kosmově kronice. Nejpustošivější sucho Evropu postihlo v roce 1540, kdy podle některých kronikářů nepršelo od února až do září.

První výrazné sucho dvacátého století zažily české země v roce 1904. Trvalo od začátku léta do poloviny podzimu. Velmi suchý byl i rok 1921, který je z hlediska úbytku vody v tocích považovaný za jeden z nejhorších v historii.

Ničivé sucho Československo postihlo i krátce po konci druhé světové války. V roce 1947 srážkový deficit krajina nabírala už od dubna, v červnu se navíc přidala tropická vedra, která trvala až do září; ještě v první polovině října se teplota držela nad pětadvaceti stupni Celsia.
Nedostatek srážek a jeho katastrofální dopad na československé zemědělství tehdy zřejmě nejvýrazněji zamíchaly i politickou situací v předúnorové republice. V době, kdy země zvolna prahla, totiž Američané nabídli evropským státům Marshallův plán, jenž měl stimulovat jejich hospodářskou obnovu po druhé světové válce. Československé vedení se chystalo americkou podporu v červenci 1947 přijmout a ze svého zájmu upustilo až po nátlaku Sovětského svazu. Stalinova Moskva tehdy náhradou Praze nabídla odkup průmyslových výrobků i 600 tisíc tun tolik potřebného obilí – a zemi k sobě před únorovým pučem ještě víc připoutala. Sucho navíc pokračovalo i v následujících letech.

Vůbec nejsušší rok dvacátého století byl podle hydrologa Pavla Tremla rok 1953. Sucho začalo kolem 15. srpna a skončilo až v první polovině března roku 1954 táním sněhu, na většině území tedy trvalo až 190 dnů. Poté se s nedostatkem vláhy Česko znovu intenzivněji potýkalo až na počátku osmdesátých let. Z hlediska vyprahlé půdy je rok 1983 jedním z nejextrémnějších. Suché byly například i roky 1992 a 2003.

„Ministerstvo vyplatilo chovatelům, kterým sucho způsobilo škody zejména na krmných plodinách, celkem 955 milionů, které byly rozděleny zhruba mezi 9 a půl tisíce žadatelů o tento typ dotace,“ potvrdil ředitel odboru zemědělských komodit ministerstva zemědělství Petr Jílek.

ODKAZ
Sucha hrozí už v květnu nebo červnu. Rezerva vody v půdě je výrazně nižší než loni, varuje expert
A to je číslo jen za výjimečně drahé seno a jeho nedostatek. V součtu resort zemědělství rozdal jako finanční náplast za suchý rok a nízkou úrodu zhruba 2 miliardy korun.

Stát má v boji se suchem dvě možnosti. Jedna cesta je vyplácet kompenzace nejvíc postiženým zemědělcům. Pokud by to ministerstvo zemědělství neudělalo, některá družstva by kvůli nenadálým finančním problémům musela skončit. Druhou možností je podpořit dotacemi ty, kteří vrátí do krajiny prvky zadržující vodu. Výsledek ale přichází až po letech.

Zvětšit obrázek
Pořizovací náklady pro kapkovou závlahu
Zdroj: ČT24
Sucho netrápí jen pole, ale i sady ovocnářů. Bez potřebné vláhy přichází jejich celoroční práce nazmar – plody nedozrají nebo spadnou na zem příliš brzy. Kdo může, investuje do zavlažovacího zařízení. Hektar kapkové závlahy přijde na sto až tři sta tisíc – podle toho, jak daleko je zdroj vody.

Stát na závlahu v tuto chvíli přispívá – dotace pokryje ale maximálně 40 procent investice. Zbytek musí zaplatit zemědělec sám.

Zvětšit obrázek
Příspěvky na závlahy
Zdroj: ČT24
AUTOR mkk